Jedna ze šesti osob ve věku 16 let a více v Evropské unii používala v roce 2025 tabák, e-cigarety nebo nikotinové sáčky denně, podle údajů zveřejněných agenturou Eurostat. Čísla odrážejí pomalý, ale setrvalý pokles v celém bloku, zatímco evropští tvůrci politik pracují na vytvoření „generace bez tabáku“ v rámci Plánu boje proti rakovině.
Denní spotřeba zůstává nejvyšší u dospělých ve věku 35 až 49 let (21,3 %), těsně následovaných věkovou skupinou 25 až 34 let (19,9 %) a dospělými ve věku 50 až 64 let (19,8 %).
Denní spotřeba nikotinu napříč členskými státy EU
Celková denní spotřeba klesla v období 2022 až 2025 ve 17 členských státech EU. Španělsko a Lucembursko zaznamenaly nejvýraznější poklesy, zatímco Chorvatsko a Litva viděly růst míry spotřeby.
| Pořadí | Členský stát | Míra denního užívání (2025) |
|---|---|---|
| Nejvyšší užívání | Bulharsko | 26.3% |
| Nejvyšší užívání | Švédsko | 23.9% |
| Nejvyšší užívání | Chorvatsko | 23.6% |
| Nejnižší užívání | Belgie | 13.6% |
| Nejnižší užívání | Irsko | 11.7% |
| Nejnižší užívání | Nizozemsko | 9.9% |
Zdravotní dopady a přetrvávající mezery v povědomí veřejnosti
Tabák zůstává hlavní příčinou úmrtí, kterým lze předejít. Údaje Světové zdravotnické organizace ukazují, že tabák tvoří 71 % úmrtí na rakovinu plic u evropských mužů a 46 % u žen.
Navzdory povinným grafickým zdravotním varováním na obalech zůstává povědomí veřejnosti o konkrétních rizicích nerovnoměrné. Studie publikovaná v lékařském časopise BMJ Open odhalila, že ačkoli více než 90 % Evropanů ví, že kouření způsobuje rakovinu plic, jen asi 80 % spojuje kouření s onemocněním srdce. Rozpoznání rizik mrtvice a nebezpečí pasivního kouření zůstává ještě nižší; úroveň povědomí klesá v zemích jako Německo, Francie a Rumunsko.
