Evropská komise připravuje revizi směrnice o tabákových výrobcích (TPD), jejímž cílem je rozšířit regulační dohled z tradičních tabákových výrobků na všechny nikotinové produkty, včetně nikotinových sáčků a příchutí do vapovacích výrobků. Legislativní iniciativa, kterou vede komisař pro zdraví Olivér Várhelyi, však vyvolala v Bruselu silný odpor ze strany institucí i vědecké obce.
Odpor uvnitř Komise se projevil poté, co její Výbor pro kontrolu regulace vydal k návrhu politiky negativní stanovisko. Tento nezávislý kontrolní orgán identifikoval čtyři zásadní nedostatky návrhu a upozornil na chybějící empirické důkazy, které by odůvodňovaly jednotná omezení pro různé kategorie nikotinových výrobků.
Veřejné financování a otázka kruhového lobbování
Obavy o transparentnost zesílily po zveřejnění informací o finančních vazbách mezi regulačními orgány EU a skupinami prosazujícími určitou politiku. Michael Landl, ředitel World Vapers‘ Alliance, upozornil, že významné organizace vedoucí kampaně za zákaz nikotinu, například European Cancer Organisation a Smoke Free Partnership, získávají značné finanční prostředky od institucí Evropské unie.
Zpráva zveřejněná maďarským think tankem Free Market Foundation (Szabad Piac Alapítvány) vyčíslila roční veřejné financování devíti politických zájmových skupin na přibližně 12,8 milionu eur. Z této částky pocházelo 12,41 milionu eur, tedy 96,8 %, přímo od Evropské komise.
Analytici tento model označují jako „kruhové lobbování“ – mechanismus, při němž veřejné instituce financují externí nevládní organizace, které následně u těchto institucí lobbují za zavedení restriktivních opatření.
Vědecké námitky proti jednotné regulaci nikotinu
Lékařští výzkumníci a odborníci na veřejné zdraví formálně zpochybnili tvrzení komisaře Várhelyiho, že bezdýmné nikotinové výrobky představují stejná zdravotní rizika jako tabákové výrobky určené ke spalování. V otevřených dopisech předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové výzkumníci odkázali na více než 130 vědeckých studií, které dokládají nižší toxikologickou zátěž bezdýmných alternativ.
Debata se dostala do popředí na 9. vědeckém summitu o snižování škod způsobených tabákem (SCOHRE) v Řecku, kde lékařští odborníci vyzvali Brusel, aby přizpůsobil politiku skutečným spotřebitelským návykům. Dr. Mark Tyndall, bývalý ředitel Centra pro kontrolu nemocí v Britské Kolumbii, kritizoval regulační rámce zaměřené výhradně na prevenci užívání mezi mladými lidmi, které přitom opomíjejí dospělé kuřáky:
„Pokud se úsilí zaměří výhradně na prevenci nových uživatelů, může to trvat 30 nebo 40 let. To je naprosto špatný cíl.“
Specialista na závislosti Raymond Niaura z New York University předložil údaje, podle nichž měla restriktivní opatření, jako je zvýšení minimálního věku pro nákup na 21 let, na míru kouření mladistvých jen nepatrný, přibližně jednoprocentní dopad. Zpochybnil tak účinnost přístupů založených výhradně na donucování.
Rozdílné evropské modely: snižování škod versus prohibice
Regulační debata poukazuje na výrazné rozdíly v dopadech na veřejné zdraví napříč Evropou. Země, které začlenily bezdýmné výrobky do strategií odvykání kouření, hlásí rychlý pokles míry kouření, zatímco v zemích s restriktivními pravidly se rozšiřuje černý trh.
| Země | Regulační přístup | Míra každodenního kouření | Dopad na veřejné zdraví |
|---|---|---|---|
| Švédsko | Přístup ke snusu a nikotinovým sáčkům přiměřený míře rizika | 3.7% | Nejnižší míra výskytu rakoviny plic v EU (39 na 100 000 oproti průměru EU 95) |
| Nový Zéland | Regulovaná dostupnost alternativ ke kouření, včetně vapovacích výrobků | 6.8% | Urychlený odklon od tabákových výrobků určených ke spalování |
| Spojené království | Začlenění vapování do klinických nástrojů pro odvykání kouření | ~10,0 % | Dlouhodobý a soustavný pokles užívání cigaret |
| Turecko | Přísné uplatňování zákazů podle rámce WHO MPOWER | 32.1% | Míra kouření se navzdory restriktivním opatřením opět zvýšila |
Kardiolog Konstantinos Farsalinos na summitu SCOHRE zdůraznil výsledky Švédska a upozornil, že zdravotní poradní orgány EU úspěchy této země pravidelně přehlížejí:
„Snaží se bojovat proti rakovině, ale přehlížejí zemi, které se ji prakticky podařilo dostat pod kontrolu a která je navíc členským státem EU.“
Naproti tomu země jako Nizozemsko, Belgie a Francie zavedly rozsáhlé zákazy příchutí a jednorázových vapovacích zařízení. Tato opatření spotřebu neodstranila, ale nasměrovala dospělé uživatele k nelegálním distribučním kanálům, které jsou obtížně dohledatelné a nepodléhají regulaci.
Ekonomická zátěž a rizika daňové harmonizace
Ekonomické dopady nemocí souvisejících s tabákem dosahují v členských státech EU odhadem 130 miliard eur ročně, a to v podobě přímých výdajů na zdravotní péči a ztrát produktivity. Ekonomové varují, že agresivní harmonizace zdanění výrobků se sníženým rizikem ohrožuje veřejné finance.
Panagiotis Liargovas, předseda Centra pro plánování a ekonomický výzkum (KEPE), varoval, že daňová harmonizace musí zohledňovat jednotlivé kategorie výrobků: „Daňová harmonizace a ekonomická rovnocennost nejsou totéž.“ Zavedení jednotných minimálních sazeb daně na alternativní výrobky může kuřáky odrazovat od přechodu na méně rizikové možnosti.
Zatímco Evropská komise dokončuje formální návrh směrnice o tabákových výrobcích, Evropský parlament a Rada EU stojí před úkolem vyvážit opatření na ochranu mladistvých se strategiemi snižování škod pro dospělé kuřáky, které vycházejí z důkazů.
