Polští malí a střední výrobci bijí na poplach kvůli navrhovaným změnám spotřební daně. Podle nich nepřiměřeně znevýhodňují domácí výrobce a zvýhodňují nadnárodní tabákové giganty. Spor se týká připravovaných změn daňových sazeb, které mají vstoupit v platnost v lednu 2027 a odchylují se od původního fiskálního plánu ministerstva financí.
Zástupci odvětví vyjádřili své obavy na konferenci ve Varšavě, kterou pořádalo Sdružení na obranu práv podnikatelů (STOPP) pod názvem „Spotřební daň pro vyvolené? Kdo zvýhodňuje korporace a tvrdě dopadá na malé a střední podniky“. Domácí výrobci tvrdí, že současný návrh zákona přenáší veškerou finanční zátěž na polské firmy vyrábějící balené e-liquidy, zatímco usnadňuje vstup na trh zahraničním korporacím prodávajícím předplněné cartridge, vyráběné převážně v Asii.
Zvýšení daně z balených e-liquidů vyráběných v Polsku o 52 %
Podle navrhovaného harmonogramu se spotřební daň z e-liquidů 1. ledna 2027 zvýší z 1,44 PLN na 2,20 PLN za mililitr. Jde o výraznou odchylku od předchozího plánu postupného navyšování, který počítal s růstem na 1,80 PLN za mililitr.
Ještě před pouhými dvěma a půl lety činila sazba 0,55 PLN za mililitr. Podle navrhované změny dosáhne samotná spotřební daň u běžné 10ml lahvičky 22 PLN, a to bez započtení standardní daně z přidané hodnoty a běžných maloobchodních marží.
Krzysztof Rutkowski, odborník na spotřební daně z právní kanceláře KDCP Tax Law Firm, upozornil na provozní komplikace, kterým čelí místní firmy:
„Odvětví se už připravovalo na zvýšení z 1,44 PLN na 1,80 PLN. Firmy tomu přizpůsobily celé své podnikání, včetně výpočtů záruk, maloobchodních smluv a nákupu surovin. Nyní bude zvýšení najednou mnohem výraznější.“
Rutkowski vypočítal, že tato změna představuje zvýšení daně o více než 52 %. Kromě dopadu na ceny produktů v regálech nutí firmy také výrazně navýšit blokované finanční záruky ve skladech, čímž vážou kapitál v bankovních či pojišťovacích depozitech v době vysokých nákladů na financování.
Daňová nerovnováha: balené e-liquidy versus dovážené pody
Hlavním sporným bodem je rozdílné zdanění balených e-liquidů pro otevřené systémy a předplněných podů pro uzavřené systémy. Současné polské předpisy ukládají u předplněných cartridgí spotřební daň 40 PLN za kus, pokud jsou považovány za samostatná vapingová zařízení. Připravovaný návrh mění zákonnou definici elektronické cigarety tak, aby z ní byly cartridge vyňaty; zdanění by se pak vztahovalo pouze na objem náplně, kterou obsahují.
Protože předplněné pody obsahují jen malé množství náplně (často nejvýše 2 ml), zrušení jednotkové daně ve výši 40 PLN sníží jejich celkovou daňovou zátěž přibližně o 90 %. Výrobci e-liquidů pro otevřené systémy naopak budou muset platit 2,20 PLN za mililitr bez možnosti započtení jakýchkoli odpočtů.
| Kategorie produktu | Současný systém zdanění | Navrhovaný systém (2027) | Dopad na trh |
|---|---|---|---|
| Balené e-liquidy (10 ml) | 1,44 PLN / ml (14,40 PLN / lahvička) | 2,20 PLN / ml (22,00 PLN / lahvička) | Zvýšení daně o 52,7 % pro místní výrobce |
| Předplněné pody (cartridge) | Daň ze zařízení 40,00 PLN + daň z náplně | Pouze spotřební daň z náplně (bez daně ze zařízení) | Snížení celkové daňové zátěže až o 90 % |
Rutkowski shrnul rozdíly v regulaci takto: „Uvolňujeme podmínky pro globální korporace, zatímco domácím výrobcům e-liquidů utahujeme šrouby. Balené e-liquidy představují domácí polský kapitál, kdežto pody prodávají především nadnárodní tabákové společnosti.“
Rozmach černého trhu a přeshraniční nákupy
Polští podnikatelé varují, že nadměrné daně ženou spotřebitele přímo k nelegálním prodejcům. Na rozdíl od výroby paliv nebo alkoholu nevyžaduje výroba e-liquidů průmyslové destilační zařízení. Suroviny jsou nadále snadno dostupné, a proto je obtížné kontrolovat domácí výrobu i neoprávněnou distribuci.
Podle odhadů, které STOPP představilo na konferenci, už nelegální prodej tvoří přibližně 58 % polského trhu s vapingovými produkty. Podnikatelé poukazují na hodnocení dopadů regulace ministerstva financí, podle nichž po zavedení vyšších daní klesne legální prodej o dalších 25 %.
Rutkowski odhadl, že skutečný čistý přínos zvýšení daně z e-liquidů pro státní rozpočet by mohl dosáhnout pouze 60 milionů PLN ročně, nikoli plánovaných 200 milionů PLN. Spotřebitelé totiž přejdou k nelicencovaným internetovým prodejcům nebo budou nakupovat přes hranice v sousedních zemích, jako jsou Německo, Česko a Slovensko, kde jsou daně nižší.
Kampaň za prezidentské veto a poplatky za regulatorní testování
Odpor vyústil v oficiální výzvu adresovanou prezidentovi Polska. Petici podepsalo 141 podnikatelských subjektů zastupujících polský sektor malých a středních podniků, dále 119 980 lidí vlastnoručně a více než 4 000 lidí elektronicky.
Petice se týká jak změn spotřební daně, tak samostatného návrhu zákona ministerstva zdravotnictví (parlamentní tisk č. 2362). Návrh ministerstva počítá s povinným poplatkem za testování ve výši téměř 18 000 PLN za každou samostatnou položku produktu. U polských výrobců s širokým sortimentem, který v průměru zahrnuje 200 jednotlivých skladových položek (SKU), by náklady na testování pro splnění požadavků mohly dosáhnout až 3,6 milionu PLN na jednu firmu.
Piotr Zieliński, předseda STOPP, uvedl, že místní firmy nemohou dlouhodobě zvládat neustále se měnící legislativní pravidla a zároveň nést nadměrné náklady na testování. Polští výrobci tvrdí, že bez zásahu prezidenta regulační balíček zlikviduje domácí výrobní sítě ve prospěch zahraničních dodavatelských řetězců.
